Další příběh z Důlního města o protektorátním vojákovi na hlídce, kterému se stala zvláštní příhoda. Další střípky informací budou následovat.
Finč naposledy potáhl z cigarety a spálil si při tom konečky prstů. Zahodil miniaturní nedopalek do příkopu a se zakašláním vytlačil z plic toxickou směs tabáku a vzduchu, fasovanou v balení s názvem Cigarety vítězství. Zanedlouho mu měla skončit hlídka a těšil se na alespoň sedmihodinový spánek. Zalitoval, že nemá ještě jednu cigaretu, která by mu zkrátila poslední chvíle hlídky. Ještě pár desítek minut.
Z rozjímání ho přerušil šelest ze křoví.
Finč okamžitě shodil z ramene brokovnici a letmo se dotkl spínače vysílačky. "Tady trojka, něco podezřelého v sektoru A8." Zahlásil a hlavní začal opatrně rozhrnovat větve smrků před ním. Chvíli mžoural do šera a nakonec jej upoutal pohyb asi deset metrů dál mezi stromy. S mířidly pevně umístěnými do šera před sebou pomalu postupoval dál. Opět pohyb. Hnědá kombinéza!
Finč přiskočil k tělu, které se pomalu sunulo vpřed. Občan vynakládal obrovské úsilí na to, aby se doplazil do zpod větví na silnici. Voják zapoměl na zbraň a otočil plazícího se muže na břicho. V tu chvíli poděšeně odskočil.
Zpoza kapuce obleku vítězství na něj zíral znetvořený obličej. Muž se sípavě snažil nadechnout přes fialový otok, který mu hyzdil levou polovinu tváře. Tkání místy prorůstaly podivné chuchvalce vlasovitých smotků. Oči pokryté bílým zákalem slepě hledaly nebe.
"Pomoc." Podařilo se mu zasípat. "Pomozte mi." Zvuk se namáhavě prodíral skrze oteklou tkáň.
Finč muži podepřel krk a uvolnil dýchací cesty, jak ho to učili při výcviku. Muž se vděčně nadechl, ale najedou Finče chytil za helmu a snažil se vší silou přitáhnout.
Finč se nejprve slabě bránil, ale nakonec pochopil, co muž chce. Přiklonil se a okamžitě ucítil puch hniloby a houbovité vlhkosti. Zraněný hnil zevnitř.
"Vyfotil jsem.. vyfotil jsem to." Šeptal a ukazoval nateklou rukou směrem do lesa. Z města se již ozývaly zvuky přibíhajících posil.
"Co vyfotil? Tak co?" Ptal se Finč, ale muž jen naprázdno gestikuloval a marně se snažil nasát vzduch.
Finč rychle muže ohledal, ale našel jen utržené poutko fotoaparátu. Občan byl jedním z místních zpravodajů. Krom dokladů našel také funkční propustku z města a povolení na zvláštní příděl balených potravin. Výlet do pustiny měl asi naplánovaný.
Obličej se muži stáhl do křeče a okraje otoku se začaly odkrvovat.
"Co jste vyfotil? Kde je fotoaparát? Kdo vám to udělal?" Křičel Finč, ale muž zjevně nevnímal.
Posily přibíhaly. Finč klečel nad umírajícím, který sebou bezmocně škubal. V posledním návalu energie najednou zvedl hlavu, vytřeštil slepé oči a rukou ukázal na hluboký les za ním.
"Je to tam! Blíží se!" Vykřikl a bezvládně spadl Finčovi do náruče.
Za chvíli jednotka odnášela mrtvé tělo do městské márnice.
Článek se do této chvíle zobrazil 1504 občanům.
