Nedávno získaná data vědeckého týmu operujícího v oblasti Methaneum 25 se týkají nebezpečného mutagenního tvora, který byl zaznamenán blízko lidských sídel. Vzhledem k tomu, že je možnost setkání s touto bytostí velmi vysoká a riziko extrémní...
...Protektorátní vláda se rozhodla zveřejnit získaná data integrovaným i občanům prvních a druhých kategorií:
Tichá vlákna (Vláknivec)
Fibrae mutus
Živočich na pomezí anomálie, rostliny a živé bytosti. Poprvé spatřen v mutagenních zónách okolo Charkovské brázdy asi 67 let po Obnově.
Výskyt: Celá střední a východní Evropa , mírné pásmo, některé zprávy uvádí, že se výjimečně vyvinuté druhy rozmnožují v jižní Evropě a na severu Afriky. Zejména v oblastech zasažených mutagenními zbraněmi. Předpokládá se výskyt v tropických a periodicky zaplavovaných pásmech. Jak běžná, tak i zvětšená forma živočicha vyhledává stinná a vlhká místa (zejména ruiny budov, sklepení, jeskyně a lesy).
Vzhled běžné formy: Vláknivec je živočich skládající se z tisíců jemných vláken, které tvoří rozsáhlou síť s výskytem nodů (uzlin), kulovitých útvarů s vysokou koncentrací vláken. Na první pohled může Vláknivec připomínat plíseň, či velmi hustou pavoučí síť. Všechny známé druhy jsou světlých barev, byly pozorovány odstíny od bledě zelenkavé, až po okrovou a namodralou. Nody jsou vždy tmavšího odstínu, než zbytek vláken. Vlákna jsou u běžné formy asi 0,1 mm silná, celý tvor má asi 50 cm v průměru. Běžný jedinec má kolem dvou až tří nodů, vyvinutější formy až sedm, osm nodů.
Vláknivec žije u země, vyhledává dutiny, či rohy budov, kde v nejtemnějších koutech vzniká nejvíce nodů. Do okolí se šíří postupným prorůstáním vláken.
Vzhled mimořádně vyvinutých forem: Takzvaně mimořádně vyvinuté formy Vláknivce dosahují v průměru několika metrů s počtem až 20 nodů umístěných ve středu obrovského porostu vláken. Byly pozorovány případy několika spojených vláknivců (tzv. Kolonie Vláknivců – Colonia fibrae). Tyto exempláře pak vyplňují celá podzemí budov a jejich výskyt je častý např. v kanalizacích zaniklých velkoměst.
Anatomie: Vlákna tohoto živočicha jsou de facto samostatně žijící buňky nervové tkáně. Základní vlákna slouží pro rozvádění informací po systému živočicha, nicméně není výjimkou výskyt diferencovaných vláken, která slouží k trávení a rozvádění potravy, zpevňování skeletu vláknivce, absorpci sluneční ch paprsků, produkci žahavých a paralyzujících vláken aj. Nody jsou shluky výhradně informačních vláken, která tvoří informační sítě.
Způsob života: Platí, že čím větší vláknivec, tím větší inteligence. Největší jedinci disponují již značnou kognitivní kapacitou umožňující řešení složitějších problémů jako je promyšlené získávání potravy, kladení léček, důmyslné systémy obran a v neposlední řadě komunikace s dalšími Vláknivci.
Pro malé Vláknivce (do 60 cm) platí, že se chovají jako zvláštní forma podhoubí. Energii čerpají ze slunečního záření, z rozkladných procesů v půdě, z rozdílů teplot mezi dutinami v zemi a povrchem. Jsou určitou formou rostliny. Jednou za rok vypouští dlouhá, lehká vlákna, která se posléze uchytí někde v okolí a vzniká nový Vláknivec, jehož primárním cílem je spojit se s mateřským nodem a posílit tak inteligenci celého živočicha.
Větší vláknivci (od 100 cm) vykazují již známky pokročilejší inteligence. Jsou schopni primitivního lovu prostřednictvím diferencovaných vláken produkujících nervově paralytický sekret. Poměrně běžné jsou „pavučiny“ vláknivců. Oběť (nejprve drobný hmyz, pak i větší živočichové - žáby - a nakonec i menší savci - myši, potkani) se do sítě chytí, jsou paralyzování a vláknivec se specializovanými vlákny napojí na nervově – hormonální systém kořisti, kterou takto začne ovládat.
Kořist zůstává naživu, necítí bolest ani hlad a Vláknivec ji pomalu vysává dalším druhem vláken, která se napojí na orgány tkáňové soustavy.
Vědci předpokládají, že mimořádně vyvinutí Vláknivci jsou schopni velmi sofistikovaných postupů získávání potravy a kladení léček na kořist. Byly pozorovány případy, kdy Vláknivec ovládal pomocí dlouhého svazku vláken po určitou dobu predátora (vlka, rysa), který lovil drobná zvířata a neusmrcená je nosil do specializované kapsy z vláken, kde je Vláknivec pomalu zaživa trávil. Nutno poznamenat, že oběti nikdy necítí bolest, kterou Vláknivec inhibuje vlákny napojenými přímo do CNS (centrální nervové soustavy) kořisti. Případ, kdy by byl Vláknivcem ovládán člověk zatím nebyl zaznamenán.
Článek se do této chvíle zobrazil 1209 občanům.
